Aby věda nezůstala jen na papíře: „Transfer je cesta z univerzitní půdy do skutečného života.”

Říká se, že dobrý nápad je polovinou úspěchu. A ta druhá? V té právě často přichází na řadu transfer technologií. O tom, jak se z výsledků výzkumu stávají reálné inovace, proč se univerzity po celém světě čím dál víc otevírají praxi a jak s tím konkrétně pomáhá Centrum transferu technologií a znalostí (CTTZ) na UJEP, jsme si povídali s jeho vedoucím Ing. Michalem Pácalem.

Začněme úplně od začátku. Co si má člověk vlastně představit pod pojmem „transfer technologií“?
Jednoduše řečeno, je to cesta, po které se nápad, objev nebo výsledek výzkumu dostane z univerzitní půdy do skutečného života. Může jít o novou technologii pro firmu, zlepšení služeb ve veřejné správě, inovaci ve zdravotnictví nebo třeba nový vzdělávací nástroj. Transfer pomáhá tomu, aby výzkum neskončil jen v odborném článku nebo šuplíku, ale aby měl reálný dopad.

Proč se tomu univerzity dnes tolik věnují? Nestačí výzkum a výuka?
Výzkum a výuka zůstávají základem, ale stále silněji se mluví o tzv. třetí roli univerzit – tedy o jejich přímém přínosu společnosti a ekonomice. Univerzity mají obrovský inovační potenciál a byla by škoda ho nevyužít. Učebnicovým příkladem jsou patentované objevy prof. Antonína Holého, které se staly základem komerčně úspěšných léků, přinesly významné licence a s nimi i nemalé finanční prostředky, které pak podpořily nejen Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, ale i českou vědu obecně. Nejde ale jen o peníze, když se výsledky výzkumu dostanou do praxe, často z toho profitují všichni: společnost, partneři z praxe i samotní vědci a studenti, kteří pak mají příležitost zažít, jaký dopad má jejich práce mimo univerzitu.

Jak si v oblasti transferu vedou univerzity ve světě a čím mohou být inspirací pro nás?
Klasickým příkladem jsou Spojené státy a Bayh-Doleův zákon z roku 1980, který univerzitám umožnil vlastnit patenty vzniklé z veřejně financovaného výzkumu. Díky tomu vznikly tisíce komerčních firem založených na patentovaných akademických vynálezech. Podobný model dnes funguje i v Evropě a postupně se zabydlel také u nás – například prostřednictvím univerzitních spin-off firem nebo smluvního výzkumu. Pro zajímavost: Vysoké učení technické v Brně uvedlo, že jeho výnosy z transferu dosáhly v roce 2024 přibližně 350 milionů Kč.

A kde v tom všem stojí UJEP a její CTTZ?
CTTZ na UJEP funguje jako most mezi univerzitou a praxí. Naším cílem je ulehčit vědcům a studentům kroky, které jsou důležité pro uplatnění jejich práce, ale často leží mimo jejich hlavní odbornost. Pomáháme s ochranou duševního vlastnictví (patenty, užitné vzory, know‑how), hledáním nejvhodnější cesty ke komercializaci i s navazováním spolupráce s firmami a dalšími partnery.

Co to znamená v praxi? S čím za vámi lidé mohou přijít?
Někdo má hotový výsledek, a přemýšlí, jestli má smysl ho patentovat. Jiný má zatím jen nápad nebo první data a chce vědět, co s tím dál. Pomáháme zvolit strategii – zda je vhodná licence, společný projekt s firmou nebo třeba založení spin-off firmy. Připravujeme také tržní analýzy, pomáháme s dotačními projekty typu Proof of Concept a nabízíme vzdělávání v oblasti komercializace a ochrany výsledků, aby se v tom akademici dokázali zorientovat bez zbytečné byrokracie.

Zní to hodně odborně. Musí se studenti nebo vědci něčeho obávat?
Vůbec ne. Naopak – snažíme se, aby byl celý proces co nejpřístupnější. První konzultace je nezávazná a často opravdu stačí krátký rozhovor, aby bylo jasné, jaké jsou možnosti. Důležité je ozvat se včas, ideálně ještě před publikováním výsledků nebo podpisem smlouvy s partnerem.

Jakou roli hraje CTTZ v dlouhodobé strategii univerzity?
UJEP chce systematicky posilovat kulturu inovací a smysluplnou spolupráci s firmami i veřejným sektorem. CTTZ v tom vystupuje jako praktický partner, který pomáhá připravit projekty tak, aby obstály nejen odborně, ale i z pohledu trhu a skutečného využití. Od roku 2024 je navíc univerzita součástí celostátní sítě Transfera.cz, což nám umožňuje sdílet zkušenosti a know-how s dalšími institucemi.

Na závěr – kdo by se vám měl ozvat?
Všichni, kteří chtějí, aby měla jejich práce dopad. Studenti, akademici i partneři z praxe. Ať už máte hotový výsledek, nebo teprve první nápad, čím dříve se začneme bavit, tím větší je šance, že se z něj stane skutečná inovace. Včasný kontakt je v transferu často ten největší rozdíl mezi dobrým nápadem a inovací, která se opravdu používá.

Centrum transferu technologií a znalostí UJEP

• Pomáhá vědcům i studentům proměnit výsledky výzkumu ve využitelné inovace.
• Funguje v gesci prorektora pro vědu a výzkum doc. Jana Slavíka, Ph.D.
• Jeho rozvoj podpořilo Inovační centrum Ústeckého kraje, z. s.
• Sídlí v budově Klíšská 28.